Výrazná krajinná dominanta návrší Žuráň byla strategicky zajímavá již od pravěku. V době stěhování národů sloužila pro pohřby elitních příslušníků společnosti a svůj význam neztratila ani v době novověku, kdy byla místem, ze kterého řídil Napoleon svá vojska během bitvy u Slavkova. Z tohoto důvodu je také část vrchu exteritoriálním územím Francie.

Něco z minulosti: První zásahy člověka v prostoru návrší Žuráň byly  archeologickým výzkumem doloženy již z eneolitu, v této době zde byla vztyčena pohřební mohyla kultury se šňůrovou keramikou. Později byla vyvýšenina využita i pro dvě další mohyly a hrob z pozdní doby bronzové. Ty jsou samy o sobě unikátem, pro svůj předpokládaný jihovýchodní  původ (analogie nacházíme na Slovensku a v Maďarsku, způsob pohřbívání je důsledkem  kimerijského vlivu). Největší význam přiněsly žuřáníi dva královksé pohřby, stala se posledním místem odpočinku germánské královské šlechty. Na jejich hroby pak byla vztyčena mohutná stavba, kterou dnes vnímáme jako přirozenou součást krajiny. Žuráňbyla intenzivně zkoumána v letech 1948-1950 archeologem Josefem Poulíkem. Podle něj byl v největší mohyle s kruhovitým půdorysem o průměru 65 m uložen langobardský král Wacho, čemuž by velkolepost celé kamenné stavby dobře odpovídala. Z původní výbavy hrobů se zachovalo pouze torzo, přesto obsahují exkluzivní předměty, např. zlomky slonovinové pyxidy, skleněných pohárů, zlaté kování dřevěné misky či zlatem vyšívaných oděvů. V hrobech bylo uloženo také několik koní. Výrazná strategická poloha lokality nabízí dobrý výhled do kraje, který umožnil 2. prosince 1805 francouzskému císaři Napoleonovi, aby odsud řídil postup svých vojsk ve slavné bitvě tří císařů, která skončila drtivou porážkou rusko-rakouské koalice.

Procházky na Mohylu Žuráň se konají 3. července a 4. září od 15 hodin.

Rezervovat se můžete už nyní na https://archeologicky-ustav-av-cr.reservio.com/