Pozvánky

Zahrajte si s dětmi jarní venkovní hru. Úkolem je při procházkách městem nebo obcí objevit všechny vyobrazené živočichy, rostliny i předměty a splnit jednoduché úkoly. 

Vytištěné karty binga najdete v poštovní schránce na vratech muzea nebo si je můžete vytisknout – varianta pro Šlapanice ZDE [PDF, 337 KB], obecné ZDE [PDF, 336 KB]

Hra je určena předškolákům a malým školákům.

Troufnete si odhalit záhady našich depozitářů? Připravili jsme pro vás mimořádně výstavu předmětů pouze ze sbírek poboček Muzea Brněnska. 

Můžete na ní prozkoumávat záhadné věci, jejichž účel není na první pohled jasný a za nimiž se často skrývá nečekaný příběh. Přijďte potrápit své mozkové závity, hádat, zkoumat a vyslovovat hypotézy.

Výstava je založena na výjimečných sběratelských panenkách z kolekce manželů Pecháčkových z Muzea hraček v Rychnově nad Kněžnou a představuje tuto hračku jako svébytný projev různých historických období.

Napadlo Vás někdy, že i panenky mohou mít své vlastní příběhy?

Vydejte se do půvabného světa panenek a přijďte si prohlédnout historické porcelánové a voskové panenky, budoárové z období 20. až 30. let 20. století nebo československé panenky z nedávné minulosti.

Výstava Vás seznámí i s působivou historií československé charitativní panenky z roku 1935 či s příběhem panenky pocházející z koncentračního tábora. Nebudou ale chybět ani takové, jejichž tvůrci se inspirovali nevšedními příběhy skutečných dětí a promítnuli je do podoby těchto hraček, jako tomu bylo u Shirley Temple nebo Hadrové Ančky.

Přijďte a nechte se unést vzpomínkami na dětství! Pro malé návštěvníky je připravena velká herna inspirovaná příběhy panenek.

Jste si jistí, že opravdu dobře znáte své město? Anebo byste se o něm rádi dozvěděli jen něco zajímavého?

Pohled do historie Šlapanic nabízí hádankový cyklus, který přináší příběhy pozapomenutých míst, osudů výjimečných osobností a tradic. Zapojit se do hádanek můžete online na našem Facebooku, vždy ve čtvrtek odpoledne.

Výrazná krajinná dominanta návrší Žuráň byla strategicky zajímavá již od pravěku. V době stěhování národů sloužila pro pohřby elitních příslušníků společnosti a svůj význam neztratila ani v době novověku, kdy byla místem, ze kterého řídil Napoleon svá vojska během bitvy u Slavkova. Z tohoto důvodu je také část vrchu exteritoriálním územím Francie.

Něco z minulosti: První zásahy člověka v prostoru návrší Žuráň byly  archeologickým výzkumem doloženy již z eneolitu, v této době zde byla vztyčena pohřební mohyla kultury se šňůrovou keramikou. Později byla vyvýšenina využita i pro dvě další mohyly a hrob z pozdní doby bronzové. Ty jsou samy o sobě unikátem, pro svůj předpokládaný jihovýchodní  původ (analogie nacházíme na Slovensku a v Maďarsku, způsob pohřbívání je důsledkem  kimerijského vlivu). Největší význam přiněsly žuřáníi dva královksé pohřby, stala se posledním místem odpočinku germánské královské šlechty. Na jejich hroby pak byla vztyčena mohutná stavba, kterou dnes vnímáme jako přirozenou součást krajiny. Žuráňbyla intenzivně zkoumána v letech 1948-1950 archeologem Josefem Poulíkem. Podle něj byl v největší mohyle s kruhovitým půdorysem o průměru 65 m uložen langobardský král Wacho, čemuž by velkolepost celé kamenné stavby dobře odpovídala. Z původní výbavy hrobů se zachovalo pouze torzo, přesto obsahují exkluzivní předměty, např. zlomky slonovinové pyxidy, skleněných pohárů, zlaté kování dřevěné misky či zlatem vyšívaných oděvů. V hrobech bylo uloženo také několik koní. Výrazná strategická poloha lokality nabízí dobrý výhled do kraje, který umožnil 2. prosince 1805 francouzskému císaři Napoleonovi, aby odsud řídil postup svých vojsk ve slavné bitvě tří císařů, která skončila drtivou porážkou rusko-rakouské koalice.

Procházky na Mohylu Žuráň se konají 3. července a 4. září od 15 hodin.

Rezervovat se můžete už nyní na https://archeologicky-ustav-av-cr.reservio.com/