Historie

Muzeum ve Šlapanicích vzniklo jako obecní vlastivědné muzeum v létě roku 1934 „z upřímné lásky zapálených jedinců k svému rodišti, k lidovému umění, z potřeby uchovat pro další generace odkaz předků.“ Snahy příznivců místní historie a lidové kultury nezůstaly bez odezvy a muzeum za podpory veřejnosti rozšiřovalo i v dalších letech své fondy a výstavní činnost. Díky péči členů Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny, spolku Náš domov a později Muzejního spolku pro Šlapanice a okolí čítaly sbírky před začátkem druhé světové války více než 2 000 předmětů. Většinu z nich mohli obdivovat návštěvníci muzea, a to každou neděli dopoledne a o svátcích. Po peripetiích s válečným stěhováním sbírek a hledáním vhodných prostor zakotvilo muzeum na začátku padesátých let minulého století v renesanční scholasterii na hlavním náměstí, kde sídlí dodnes. Počátkem šedesátých let se profesionalizovalo a stalo se součástí Okresního muzea Brno-venkov. Roku 1987 bylo pro havarijní stav budovy uzavřeno a sbírky byly uloženy mimo Šlapanice. Novodobá historie Muzea ve Šlapanicích se začala psát v roce 1995, kdy se muzeum a jeho sbírky vrátily do zrekonstruovaných prostor scholasterie.