NEOLITICKÉ "VENUŠE"

Pravěké ženské plastiky (pro které se vžil název venuše) provázejí lidstvo od nejstarších dob. Asi každý zná Věstonickou venuši , jeden z vrcholů paleolitického umění . Ale kult Velké matky (kterého jsou zřejmě tyto plastiky dokladem) přežíval i v pozdějších dobách a venuše se objevují v průběhu celého neolitu (mladší doby kamenné). K největšímu rozšíření venuší došlo v kultuře s moravskou malovanou keramikou. Z této doby pocházejí z Moravy stovky exemplářů ženských plastik a jejich zlomků. Jsou různého výtvarného provedení i velikosti (od drobných po zatím největší nalezenou, tzv. Hedviku, jejíž velikost se odhaduje na 55 – 60cm). Nacházejí se kompletní, nebo jen fragmenty venuší. Jsou dokladem kultu a náboženského a estetického cítění své doby, jejich interpretace však není zcela jednoznačná. Předpokládá se, že zobrazovaly buď samotnou Velkou matku (Bohyni, symbol plodnosti), její kněžky, nebo byly vyjádřením plodivé síly. Byly užívány při kultovních obřadech.
Ve sbírkách Muzea ve Šlapanicích jsou uloženy fragmenty ženských plastik pocházející ze sídliště lidu kultury s moravskou malovanou keramikou (počátek cca kolem 4800 př.n.l.) z Popůvek. Na plastikách jsou ještě patrné zbytky žlutého a červeného barviva (původní bohaté polychromie). 
Mgr. Klára Sovová 

   
   

 

created by: Trinet a.s., design Václav Houf