Krokodýl nilský

Jako kuriozita působí ve sbírce šlapanického muzea preparované mládě krokodýla nilského. Přestože pochází z dalekého Egypta, je i on spjat s historií Šlapanic. A co víc, muzeum jej vlastní téměř tak dlouho, jak dlouhá je jeho historie.
Krokodýla si přivezl jako suvenýr z pracovní cesty Karel Černoch z Palackého ulice ve Šlapanicích, který působil v Egyptě jako montér První brněnské strojírny. Z inventáře sbírek se dozvídáme, že krokodýla preparovaného v Egyptě, daroval muzeu v roce 1935. Předmět byl zřejmě původně určen k výzdobě interiéru, dokládá to kovové oko umístěné ve spodní části tlamy, za které bylo možné krokodýla zavěsit.
Jedná se o desetileté mládě krokodýla nilského, které dosahuje délky jednoho metru. Tělo zvířete je zachováno v perfektním stavu a tak můžeme pozorovat všechny znaky typické pro tento druh. Na první pohled zaujme otevřená tlama plná ostrých špičatých zubů. Krokodýlí zuby neumožňují žvýkání potravy, ale slouží k vytrhávání kusů masa z těla oběti a během života neustále obměňují. Kůže krokodýla je tvořena krásně viditelnými hranatými šupinami, které jsou na hřbetní straně podloženy tvrdými kostními štítky. Ty tvoří na konci zad dvojitý hřeben spojující se na ocase v jeden. Hlava krokodýla je dlouhá a směrem k nosu se výrazně zužuje. Zajímavé také je, že ušní otvory, oči a nosní dírky se u krokodýlů nacházejí v jedné rovině. Při ponoření a sledování kořisti jsou to jediné části jeho těla, které se nacházejí nad hladinou, a dravec je tak téměř neviditelný. Na našem exponátu jsou také dobře zachované nohy. Na předních se nachází pět prstů, na zadních čtyři a spojuje je malá plovací blána.
Díky skvělé práci egyptských preparátorů je šlapanický krokodýl ve skvělé kondici a návštěvníci ho mohli obdivovat již při několika výstavách našeho muzea. Mnohem staršího a většího příbuzného šlapanického krokodýla najdeme v nedalekém Brně, kde visí v průchodu Staré radnice.
Mgr. Lucie Libicherová

   


 

created by: Trinet a.s., design Václav Houf