Jak se vytváří sbírka muzea aneb Příběhy věci nekončí 2

Srdce každého muzejníka zaplesá, když zavítá do domácnosti, ve které se najde kredenc z výbavy babičky, kamna vyrobená místním kamnářem, dřevěná kolíbková pračka, vyřezávaný kostn nebo šturc se svatebním věnečkem. Ještě větší je jeho radost, když se mu podaří některé zajímavé kousky získat pro muzeum. Právě takovou domácností je dům pana Vojtěcha Buchty z Ponětovic (dříve stavení rodiny Fišerovy, do které se pan Buchta přiženil). Díky jeho přízni se šlapanické muzejní sbírky rozrostly o mnoho předmětů dokumentujících každodenní život našich předků. Předměty pro své majitele natolik obyčejné, že často končí na skládkách, pro muzejníky však cenný zdroj informací o životě předchozích generací.
Pravidelná spolupráce se datuje od roku 2005, kdy se pan Buchta na šlapanické muzeum obrátil poprvé. Od té doby nám pan Buchta mnohé předměty daroval (kredenc, sporák, pračka, ždímačka, hospodářské náčiní, kabelka, památník, rolnický kalendář a mnohé jiné), zapůjčil některé zajímavé kousky na výstavu (houpací koník Lízinka z počátku 20. stol.) a také pomohl navázat kontakty s novými dárci.
Vojtěch Buchta je další z věrných příznivců šlapanického muzea, kterého máme to potěšení v rámci této rubriky představit.
Mgr. Lucie Libicherová

Kuchyňský kredenc z poloviny 20. století – z výstavy Ach, ty ženy.

Sporák z majetku rodiny Buchtovy vyrobený šlapanickým kamnářem Luskačem – z výstavy Ach, ty ženy.

created by: Trinet a.s., design Václav Houf